Noc kostelů
Kostel Sv. Kateřiny
NÁŠ ZÁMĚR
Kousek za obcí Libotenice na Litoměřicku se nachází poutní barokní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské. Stojí zde sám v krajině, opuštěný, jako by sem jeho loď připlula z jiného času.
Aby toto krásné místo opět ožívalo životem, pořádáme s partou přátel komponovaný večer, během kterého se kostel i jeho okolí naplní výtvarnou expozicí, hudbou, animovanými filmy a světlem. Naší ideou je harmonické propojení všech složek přichystaného programu, aby dohromady s prostorem kostela vytvořily silný zážitek.
Celé akci předchází několika-měsíční dobrovolnická příprava v podobě úklidu kostela a kultivace jeho okolí ve spolupráci s církví a obcí.
HISTORIE KOSTELA
Kostel svaté Kateřiny je situován o samotě, severně od obce Libotenice. Původně se vázal ke vsi Chodžovice, která zanikla již před třicetiletou válkou. První doklad o sakrální stavbě na tomto místě pochází již z roku 1273. Kostel sv. Kateřiny již tehdy spolu s obcí náležel do vlastnictví nedalekého kláštera premonstrátek v Doksanech. Z roku 1581 je zpráva o kostelu sv. Kateřiny “u Libotenic”, z čehož lze soudit, že obec Chodžovice již zanikla. Zánik způsobily nejpravděpodobněji časté záplavy. Ze sklonku 17. století jsou dochovány nejstarší stavební účty, které dokládají poměrně rozsáhlé stavební práce, zaměřené na opravu tehdejší stavby.
Již roku 1702 však bylo rozhodnuto o výstavbě kostela nového a téhož roku byl i položen základní kámen. 19. srpna 1703 byla stavba pražským světícím biskupem vysvěcena. Stavitelem kostela byl Petr Versa, závěrečné korekce na průčelí lze připsat litoměřickému staviteli Octavianu Broggiovi. Proti dnešnímu stavu byly střechy kostela i zvonice pokryty šindelem.
Na počátku dvacátého století se vážně uvažovalo o demolici kostela a výstavbě nového vhodněji položeného v obci, mimo oblast častých záplav, k čemuž ovšem nedošlo. Od padesátých let 20. století započala devastace málo, později vůbec nevyužívaného kostela. Zejména v 70. letech docházelo k poškozování střechy z nedaleké střelnice a kostel byl několikráte vybit. Za minulého režimu zájem o toto místo opadnul a kostel byl ponechán napospas osudu. Vylomenými dveřmi do něj pronikali zloději či vandalové a děravou střechou zatékalo, objekt se začínal postupně stávat smutnou ruinou.
Kostel na počátku 90. let - zpustošený ruskými vojáky, vandaly a zloději.
V 80. letech započala jednání o opravě a záchraně kostela. K nim bylo možno přistoupit v plném rozsahu, ale až po roce 1989. Iniciátorem snah o záchranu kostela byl zejména ing. arch. Stanislav Flesar, tehdejší ředitel památkového ústavu v Ústí nad Labem, který se aktivně zabýval záchranou a obnovou sakrálních staveb v Ústeckém kraji.
V současné době nově vzniká spolek Kampanila, jehož členové usilují o oživení tohoto památného místa.
Foto z Noci kostelů 2016